Nový stavební zákon už byl schválený a v úplnosti bude účinný od roku 2023. Jeho hlavními cíli je sjednocení soustavy stavebních úřadů, zjednodušení a zrychlení stavebního řízení a také například zpřísnění odstraňování a dodatečného povolování staveb. Je však otázka, jak se do zákona po volbách podepíše nová poslanecká sněmovna, protože dopředu avizovala, že se jím bude urychleně zabývat. Co konkrétně přináší nový stavební zákon? Představme si alespoň jeho pasáže.
Základní lhůta pro rozhodnutí stavebního úřadu bude nově u jednoduchých staveb 30 dní (s možností prodloužení o dalších 30 nebo 60 dní dle složitosti případu), u ostatních staveb až 60 dnů. Tam, kde bude mít vliv životní prostředí, až 120 dnů.
Byla zavedena fikce souhlasu, což znamená, že v případě, že se stavební úřad nevyjádří, bude to pokládáno za souhlas. Avšak kromě případů, kdy bude vydáváno určité závazné stanovisko nebo bude posuzován vliv na životní prostředí (toto pravidlo bude platit i pro integrované orgány).
Dojde také k přechodu stavebních úřadů pod stát, což znamená, že státní stavební správa bude se zastupitelností úředníků a bez vlivu politického vedení obcí.
Digitalizace by měla vyřešit žádosti na dálku, elektronicky přes Integrační platformu stavebního řízení a Portál stavebníka. Budou existovat dvě evidence, a to evidence stavebních postupů a evidence elektronických dokumentací. Od roku 2023 bude zřízen přístup přes elektronickou identifikaci.
Stavební řízení bude trvat do 345 dnů, v případě, že stavba bude mít vliv na životní prostředí, jeho délka bude nejdéle 375 dnů (aktuálně je až 13 let). Také bude spojeno územní a stavební řízení, navíc bude možné zažádat o zrychlené řízení (náhrada za územní souhlas, ohlášení stavby atd.).
Ulehčí se čerpání z evropských fondů. Nový stavební zákon počítá s čerpáním dotací z Evropské unie až 1 bilion korun pro období 2021–2027.
Schválen byl rovněž apelační princip, odvolací orgán tedy bude muset ve věci rozhodnout.
Odsouhlasena byla i nová struktura, která bude mít následující podobu: Nejvyšší stavební úřad v Ostravě (dále NSU, ústřední správní úřad), Specializovaný a odvolací stavební úřad v Praze, krajské stavební úřady, územní pracoviště v obcích. Obcím a krajům zůstane kompetence územního plánování, avšak řízeny budou NSU namísto MMR.
Dojde k integraci orgánů, což znamená, že některé orgány přejdou pod stavební úřady. Jedná se o ochranu životního prostředí, památkovou péči, požární ochranu atd. Orgány, které nepřejdou ke stavebním úřadům, tedy nebudou integrovány, budou podléhat 30denní lhůtě a fikci souhlasu. V praxi to znamená, že mají povinnost vydat své stanovisko do 30 dnů, jinak bude automaticky udělen souhlas (tzn. souhlas fikcí).
Nově se budou rozlišovat následující typy staveb: stavby drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní. U drobných
staveb nebude nutné zahájit povolovací řízení (např. mobilní domy nebo stavby u RD do 40 m2).
Ohledně černých staveb vejde v platnost odstranění na příkaz stavebního úřadu. Nebude možná legalizace v případě, že se neprokáže dobrá víra (tedy že bylo vydáno stavební povolení, které se následně zrušilo, nebo byl stavebník
mylně informován o tom, že stavební povolení není potřebné). O dodatečné povolení se může zažádat do 30 dnů.
V praxi to bude znamenat, že většina černých staveb bude muset být zdemolována.
Posledním klíčovým bodem jsou tzv. plánovací smlouvy. Jde o označení rámcové smluvní úpravy, která bude muset nově existovat mezi obcí a investorem.
Tento zákon vstoupí kompletně v platnost 1. července 2023. Některé výše uvedené úpravy budou postupně vstupovat v platnost dříve, např. nová soustava státní stavební správy se zřídí již od 1. 1. 2022